Jabloň patří k menším stromům, nebývá vyšší než 10 metrů. Má rozbrázděnou šupinatou kůru a její koruna zaujímá kulovitý tvar. Na jaře kvete nádhernými růžovobílými květy, jejími plody jsou jablka.

Jabloně jsou u nás známé už od mladší doby kamenné. Před pěti tisíci lety prý dovezli Syřané jablka z Malé Asie do Egypta. V Ramsesových zahradách v deltě řeky Nilu pak byly vyšlechtěny různé odrůdy jablek. Z Malé Asie se šlechtěná jabloň dostala také do Řecka a Itálie, odkud ji Římané přenesli přes Alpy do středu Evropy. Její sestra, divoká jabloň lesní, dává přednost světlým okrajům lesa či otevřeným loukám, a je též rozšířena po celé zeměkouli.

Jabloň je nejstarším kultivovaným stromem Evropy. Je to strom naplněný zvláštním kouzlem, vůní a přitažlivosti. Byl odpradávna předmětem starých keltských mýtů, v nichž se hrdinní králové a druidové odebírali po své smrti do bájného Avalonu – země jablek. Keltové měli k jabloním velkou úctu a jablka považovali za symbol nesmrtelnosti a věčného života. Bývalo zvykem je zahrabávat do země jako dar zemřelým, kteří čekají na znovuzrození.

Jablka sloužila, podobně jako hrušky, také k různým lidovým věštbám. Z keltských tradic pochází i tradiční rozkrojení jablka o Vánocích. Někdy se krájelo jedno jablko pro celou rodinu, jindy si každý rozřízl své, a to kolmo na osu plodu. Pozitivní výhled do nového roku dával svěží plod, na rozdíl od červivého. Když jádřince utvořily hvězdičku, šlo o dobré znamení, naopak křížek prý věštil smrt někoho z rodiny.

V židovské pověsti měla rajská zahrada dva stromy: Strom života a Strom poznáni. Eva, první žena, která zde žila s Adamem, podlehla svodům hada a snědla plod (jablko) ze Stromu poznání. Poté přemluvila ke stejnému činu i Adama. Oba tak poznali podstatu dobra a zla na světě.

Staří Germáni zase věřili, že se jabloň těší zvláštní ochraně bohů, proto ji vysazovali blízko svých příbytků, aby je chránila proti úderu bleskem. Jablko je díky svému kulovitému tvaru od nepaměti symbolem dokonalosti a naplnění, lásky, plodnosti, štěstí a nesmrtelnosti. Partneři, kteří se milují a chtějí počít dítě – a partnerka nemůže dlouho těhotnět, ať chodí oba objímat jabloň tak dlouho, až se jejich touha naplní.

Podle keltského stromokruhu lidé narození ve znamení jabloně (26. 6. – 5. 7. a 27. 12. – 5. 1.) jsou velice atraktivní, společenští a mají zvláštní kouzlo osobnosti. Jsou to filozoficky založení lidé, o životě hodně přemýšlejí, jsou nesmírně obětaví a štědří, avšak musejí si dávat pozor, aby jich nebylo zneužíváno. Jejich život často není procházkou růžovým sadem, nýbrž tvůrčími mukami – bývá dramatický, plný emocí a vášní.

Léčivé účinky

Jedno jablko denně zahání lékaře! Jablka totiž obsahují vitamín C, pektin, minerály, ovocný cukr a enzymy. Regulují zažívání, snižují krevní tlak, podporují metabolismus tuků, povzbuzují chuť k jídlu, působí močopudně. Doporučuje se proto při nemocích močového měchýře a ledvin jíst denně za syrova dvě jablka, stejně tak při revmatismu a dně, protože čistí krev.

Při průjmech se doporučuje užívat 2 – 4 nastrouhaná jablka třikrát denně, totéž funguje i při úplavici. Pečená jablka zase stimulují činnost jater a ledvin. Čaj z jablečných slupek (chemicky neošetřených!) je dobrý na nervy. Bachova květová esence se doporučuje lidem, kteří se cítí vnitřně i zvenčí nečistí, štítí se mnoha věcí a trpí pod různými tlaky.

Duchovní léčba

Ať už budete objímat lesní jabloň nebo jabloň ve vaší zahrádce, najděte si vždy zdravý a urostlý strom s pěkným kmenem. Můžete se k němu opřít zády (páteří) a s láskou se stromem dýchat a snažit se nabudit stav meditace. Anděl jabloně vám pomůže zbavit se pocitů viny, svého břemene, špatných vzpomínek a najít svůj střed – vlastní vnitřní slunce, důvěru v sebe sama, pocit radosti a mládí.

Jezte jablka, radujte se a tančete!

Text je z knihy:

Stromy – jejich duchovní a léčivé poslání

Autor: Dušana Plicová

Stromy sú veľmi významní spoluobyvatelia nášho sveta. Stromy ako také majú obrovský význam, avšak zároveň je aj každý druh niečím špecifický. Česká autorka spojila prírodovedné informácie s ezoterickými poznatkami a zostavila stromový herbár, v ktorom predstavuje 41 rôznych stromov. Pri každom nájdete základné všeobecné údaje a zaujímavosti, čo sa týka rastu, výskytu, typických vlastností a pod.

Ďalej nasleduje paragraf venovaný liečivým účinkom, obsahujúci vždy aj niekoľko konkrétnych receptov, návodov či rád. Záverečný odsek ponúka krátke odporúčanie, ako vnímať a využívať subtílnejší, hlbší alebo duchovný rozmer daného druhu stromu. Ku všetkým stromom patria ilustračné fotografie zachytávajúce celkový vzhľad, ako aj detaily listov a plodov.