Milí přátelé, jak trávíte čas před velikonocemi?
Tento čas nás nutí k zamyšlení. Jak žijeme, jak bychom chtěli žít a jak upravit svůj život, aby nám bylo hezky. Hezky vůči sobě, ne vůči druhým. Protože když vám bude hezky se sebou, bude vám hezky s každým člověkem a se vším. Ať už s lidmi, s prací či s přírodou. Možná se cítíte vysíleni a unaveni, je to normální. Vždyť Ježíš v tento čas končil svoji pouť po Zemi a připravoval se na odchod. To znamená, že i on měl své úkoly splněny a věděl, že nyní nastane čas jeho odchodu.
Dnes na zelený čtvrtek naposledy povečeřel se svými učenci. Věděl, co se stane, a proto to pro něj nebylo jednoduché. I pro vaši duši občas nejsou jednoduché určité situace, protože ví, co se stane a čím bude muset projít. Ježíš v této době rozjímal a nabádá i vás k rozjímání. Odevzdal se do vůle svého otce a pokud i my přijmeme životní výzvy a nové cesty, je pro nás připraveno boží králoství. Není čeho se bát, celá nebesa jsou s námi neustále a hlídají naše kroky. Jde o to, abychom nespadli svojí nezodpovědností do propasti a naplnili svůj osud, svoji cestu, pro kterou jsme sem přišli. I já jsem v tento čas hodně rozjímala, a proto jsem minulý týden neposlala poselství, nutilo mě to být sama v sobě.
Pokud vás přítomný čas plní klidem a mírem v duši, je vše ve vašem životě v pořádku a ať se děje cokoliv, víte, že to ustojíte. Pokud cítíte tlak ve svém životě, zkuste ho odstranit. Zbytečně na sebe mnohdy tlačíme nebo se necháme zatlačit druhými. Pokud se cítíte nejistě, budujte v sobě jistotu. Pokud se cítíte nemilováni, buďte více sami se sebou v přírodě, aby k vám láska mohla přicházet. Pokud se vám stýská po někom a třeba i po někom, kdo už musel odejít, uvědomte si, že je s vámi stále. Duše mají spolu kontakt neustále, to jen naše myšlení se odděluje.
Připravuje se vaše znovuzrození, a to si zaslouží úctu k okamžiku, který právě přichází. A tak se nebojte být i sami se sebou, abyste si mohli být blíž. Právě v samotě jste spojeni se všemi, naopak s někým se oddělujete od celku. Není třeba se bát samoty, spojuje nás s nepoznaným a dává nám klid na duši, který všichni potřebujeme, abychom si mohli rozumět. Zkuste pobýt sami se sebou a bude se vám zdát, že jste k druhým vlídnější a pokud budete trávit více času s nimi než se sebou, budete na ně a na sebe klást stále více požadavků, které vás budou oddělovat. Nic se nedá vynutit, vše se musí jen žít tak, jak přichází.
Vše je vždy tak, jak má být.
Přeji vám klid a mír v duši.
—
Zdenka Blechová, zdenkablechova.cz/
foto: https://www.publicdomainpictures.net
