Věrného přítele si važte, neboť věrných přátel bývá vskutku velmi málo, a jestliže na cestě potkáte spřízněnou duši, nenechte ji kolem sebe jen tak projít – je docela možné, že je to pravý přítel, který nám byl souzen.
Zřejmě z vlastních životních zkušeností víte, že jste potkali spoustu kolemjdoucích, ale jen velmi málo přátel, přičemž ještě méně bylo těch, kteří zůstali ve svém vřelém přátelském vztahu k vám pevní a neměnní. Přesto v životě nastávají osudová setkání, a proto dbejte na to, abyste je nepropásli. Při osudových setkáních se objeví moudrá radost. Lidé si jen zřídkakdy uvědomují, že setkání s jinými lidmi mají hluboké kořeny. Hřejivé vzpomínky zazáří jako okamžité záblesky. Někdy se však v jejich důsledku zrodí nepříjemné rozpaky, jako by ty vzpomínky byly čímsi, co nemá v běžném životě místo, proto je třeba dojmy třídit uvážlivě a opatrně.
První dojem bývá většinou správný, kromě něj však existují i další různorodé vzpomínky, při nichž se i charakteroví lidé mohou objevit v tom nepravém světle. To zmiňuji proto, abyste se vyvarovali unáhlených úsudků. Už jste se asi sami přesvědčili o tom, jak často vaši přátelé považují náhodné aspekty za důležité. V osudových setkáních vždy ožívá minulost.
Podrobnosti nevznikají ve vědomí, ale pocity neumírají, nýbrž žijí a projevují se ve vzájemných vztazích. Láska i nenávist dokážou překonat celé věky. Setkání s přítelem, který nám byl souzen, přináší mnoho radostí. Mnoho dobrého nacházíme i u kolemjdoucích, avšak duše propojené vlákny lásky, oddanosti a věrnosti nikdy neprojdou kolem sebe, aniž by za sebou nezanechaly hlubokou stopu a neupevnily základ pro nezbytná setkání v budoucnu. Z každého dobrého setkání bychom se měli upřímně radovat. Život nám nabízí mnoho užitečných poznatků, jen musíme posílit náš ostrozrak, vnímavost a chápání neobyčejnosti. I v obyčejných mezilidských vztazích se dočasné kamarádství, příchylnost nebo láska cení velmi málo. Lidé vždy vyžadují stálost a pevnost, tím spíše pro potřeby duše, protože tato spojení se vytvářejí nikoli na dnešek nebo na zítřek, ale na veškerý nekonečný a věčný čas, který máme k dispozici.
Spřízněných duší existuje velmi málo. Osamělost je údělem silných. Vděčnost a uznání jsou vlastnostmi výjimečných duší. Pouze po mnoha životních zkušenostech se člověk naučí chápat, jak neopakovatelné a cenné jsou vztahy s blízkými bytostmi. Když lidé potkají někoho blízkého, domnívají se, že je to tak v pořádku, a považují to za samozřejmé. A jen po dlouhodobém odloučení a s ubíhajícími lety pochopí neopakovatelnost možných setkání. Jaké je to štěstí, nacházíme-li se v kruhu spřízněných duší! Hmotné podmínky nás naučí, jak si vážit duchovní blízkosti, protože naše pozemské okolí se často skládá z hrubého a nepřátelsky naladěného vědomí.
Navrací-li se poutník do rodného domu, má právo očekávat žádoucí setkání. Očekáváme ty, kteří směřují k nám. Hovořím o těch, kteří mají cíl a vědí, kam a ke komu jejich cesty vedou.
Spojení na úrovni ducha je silnější nežli setkání ve fyzických tělech, protože neexistuje-li duševní souznění, pak nám žádná setkání nemohou nic přinést. Pokud však v duších zavládlo souznění, pak je hodnotnější než setkání v hmotných tělech a předestírá možná budoucí setkání nejen na fyzické úrovni, ale i v nadpozemském světě. Spojení duší velmi plodně obohacuje vědomí.
Duchovní spojení je předběžným stupínkem pro všechna setkání v budoucnu. My máme radost, jestliže můžeme být v kontaktu. Očekáváme, že potkáme ty, kteří na nás nezapomněli. Veškerou nejistotu zanecháme v moci magnetizmu duchovní přitažlivosti, jež není pozemského původu, a proto je nadčasová. Ano, ano, ano, osudové setkání se má stát, ono se musí stát. Vzájemná přitažlivost ducha se však nedá změřit pozemskými mírami. Není jí třeba mnoho, všechno přijde později. Málo je těch, kteří nás znají a jsou silní svou celistvostí ducha. Jejich síly budou větší, pokud obstojí v boji se zlem a v boji sama se sebou. Být povolaným na cestu je málo, odpovědět na výzvu také nestačí: je třeba jít a dojít. Silní jsou ti, kdož jsou s námi. Jsou silní, když duchem odvážně kráčí vpřed, jsou silní, když odhodlaně zvažují své kroky. My jsme s těmi, kdož jsou s námi. A naše ruka je ochraňuje.
Přání ducha je magnetické. Říkám ducha, ale mám na mysli ono velké přání, protiklad pomíjivých pozemských přání. To, po čem duch touží, se vždy vyplní, ať už dříve nebo později, protože vychází za rámec hmotného bytí. Samozřejmě se setkáme znovu, abychom spolu přednesli Vládci výsledky naší práce. Měli bychom se radovat, protože pokud nic jiného ještě nemáme, můžeme si být jistí setkáním v budoucnu. S přípravami na toto setkání bychom měli začít už nyní, a prohlubovat tak zkušenosti a vědomosti, kterých bude pro společnou práci velmi zapotřebí. Toto setkání si vyžaduje dílo Vládcovo – z tohoto důvodu setkání zcela určitě nastane. Radujme se ohni v našem srdci – je to plamen, který jsme zapálili sami. Osudová setkání vždy probíhají pod paprsky.
Ztlumte oheň ducha, nechť svítí pouze těm, kteří jej přijímají, a řekněte jim: „Byli jste zavoláni a odpověděli jste, byli jste slepí a prohlédli jste, byli jste sami, ale osudová setkání vás přivedla k blízkým srdcím.“ My přijdeme a setkáme se s nimi, postavíme pro ně ukazatele na cestě a povedeme je. Už dávno je vedeme, oni si to pouze neuvědomují. Ale čas se neúprosně blíží a s ním i čas setkání a loučení.
—
Text je z knihy:
Významná duchovní učitelka promlouvá o mezilidských vztazích a jejich hlubším významu. Lidé se potkávají proto, aby spolu lépe řešili úkoly, aby si pomáhali na své cestě životem i na pouti duchovního vývoje. Pokud si to uvědomíme, dokážeme přijmout, že i nepříjemné či nepřátelské setkání má důležitý význam. Nechejte se inspirovat moudrými slovy této knihy a povzbudit k tomu, abyste veškeré své vztahy přijímali a prožívali mnohem vědoměji, vyrovnaněji a poklidněji.
Úryvek: Základ vzájemného vztahu s osobami, které mají v životě člověka mimořádný význam, se vytváří jako důsledek neustálých a dlouhodobých snah. Není možné okamžitě vytvořit to, na co jsou potřeba dlouhá léta, a možná i mnohé životy. Vlákno srdce je upevněno v čase. Ono nás přivádí k novým setkáním s těmi, s nimiž jsme se někdy v minulosti museli rozloučit. Avšak nekonečné je to, co je propojeno ohnivými vlákny oddanosti, lásky, věrnosti a společnými snahami. Je samozřejmé, že spojujícím článkem je učitel, to on sjednocuje spřízněné duše. Můžeme předpokládat, že se nic nepřerušilo a nic neskončilo, pouze nastala pauza, divadelní přestávka mezi dějstvími života, ale pouze dočasně, aby všechno mohlo opět pokračovat, jakmile vnější podmínky vytvoří odpovídající kombinaci prvků. Znovu přijdete na Zemi a budete opět spolu, stejně jako se shledáte v nadpozemském světě. O ty, již nám jsou blízcí duchem a jsou propojení vlákny světla, budeme pečovat s mimořádnou starostlivostí. Takových lidí je velmi málo, o to více však zasluhují naši pozornost a péči.
Knihu kúpite za najlepšiu cenu TU
—
