U některých druhů je změna pohlaví obousměrná. Mnohoštětinatci, latinsky Ophryotrocha puerilis, měří na délku necelých dva a půl centimetru, často bývají průhlední a dokážou obratně měnit pohlaví. Podobně jako klauni i tito červi vytvářejí páry, přičemž větší červ se při páření chová jako samice, aby využil rovnice „větší velikost rovná se více vajíček“.
Ale protože samečci rostou rychleji než samičky, samec partnerku brzy přeroste. Na rozdíl od klaunů samice nešikanuje samce s cílem dosáhnout jeho tiché podřízenosti. Místo toho jeho růst vítá. Po dosažení větší velikosti se sameček promění v samičku, zatímco z jeho partnerky se stane partner. Přeměněný jedinec začne růst, dožene a předčí v délce partnera a nakonec si oba zase vymění role. Pár po celou tu dobu těží z toho, že největší jedinec hraje roli samičky a zároveň ve své mužské roli využívá zvýšenou rychlost růstu.
Takováto důmyslná strategie se neomezuje jen na mazané červy. O několika druzích ryb je známo, že mají schopnost měnit pohlaví tam a zase zpět, ale žádný v tom asi neumí chodit tak obratně jako hlaváč modropasý. Tato malá ryba žijící u dna na mělčinách podél západního pobřeží Severní Ameriky je oblíbeným druhem potápěčů mezi porosty řas. Rybka o délce vašeho malíčku vypadá jako kříženec želatinového bonbonu a mexického zápasníka, včetně škrabošky.
Podle doktora Matthewa Grobera, docenta biologie na Gruzínské státní univerzitě, je tato ryba s neonově modrými svislými pruhy lemujícími jasně žlutavé tělo a modrou kresbou na hlavě opravdovým mistrem ve změně pohlaví: „Samečci se mění na samičky, samičky se opět stávají samečky. Dejte mi týden a naučím sedmnáctiletého studenta prvního ročníku, jak přimět tyto ryby ke změně pohlaví. Tak skvěle to [hlaváč modropruhý] umí.“ Ačkoli jejich eskapády, při nichž dochází ke změně pohlaví, působí velmi nenásilně, ve skutečnosti celý proces podléhá přísným společenským konvencím; je v něm asi tolik ležérnosti jako mezi řeholníky v klášteře. Proto Grober říká, že jakmile znáte pravidla, můžete snadno ovlivnit podmínky a vyvolat změnu pohlaví v obou směrech.
Dokud je hlaváč modrupruhý ve stadiu průhledné malé larvy, není určeno, jakého bude pohlaví: má současně samčí i samičí pohlavní žlázy a genitálie. Po vylíhnutí se plaví několik měsíců v nedospělém stavu poblíž hladiny a poté se usadí mezi skalami a dalšími jedinci svého druhu. Podle toho, kde přistanou, určí sociální pravidla, zda se z nich stanou samičky, nebo samečci. Pokud se v okolí vyskytuje dominantní samec, stanou se samičkami; pokud ne, pak se jeden z nově příchozích začne chovat agresivněji a převezme samčí roli. Není jasné, co přesně dodá jedné rybě ze skupiny nově usazených nedospělých jedinců takovou kuráž, ale jakmile se začne vyvíjet v samce, získá oproti ostatním růstovou výhodu, což ještě posílí jeho dominantní postavení. Ostatní jedinci, kteří se stanou samičkami, zůstanou v podřízené pozici. Zůstávají samicemi, dokud je v blízkosti dominantní ryba. Hlaváč modrupruhý si takto buduje malé harémy o třech až deseti samičkách.
V harému má samec jasně vymezené úkoly. V prvé řadě se musí postarat o hnízdo a hájit je, a to i před svými samičkami – kdyby je totiž ponechal bez dozoru, klidně by se pustily do vlastních jiker. Za druhé se musí dvořit samičkám ve svém harému a pářit se s nimi. Za třetí musí bránit své území proti jiným samečkům. S tak nabitým programem mu nezbývá než jmenovat druhého velitele: alfa samici, další nejagresivnější ve skupině, která bude vládnout ostatním samičkám. Tento druh šikany může zabránit jiným rybám v harému, aby příliš narostly a ohrozily společenskou pozici vedoucího páru. Takže jediné, co samec hlaváče modrupruhého musí udělat, aby ovládl svůj harém, je ovládnout jednu samičku a všechno ostatní nechat na ní. Tato strategie však s sebou nese jistá rizika. Příliš agresivní samička může omezit produkci vajíček u ostatních obyvatelek harému, což pro samečka není dobré. Vyžaduje to poměrně komplikované vyvažování, ale taková je cena neomezeného přístupu k více samičkám. Pokud samec uhyne nebo z jakéhokoli důvodu ztratí dominanci, nevýše postavená samička se rychle promění v samce a převezme harém.
Vysoce postavená samička může v nepřítomnosti samečka změnit pohlaví a převzít harém. Pokud se však později objeví na scéně další, dominantnější sameček, má bývalá samička, nyní samec, tři možnosti: pokusit se bránit teritorium; vytratit se a najít si jiný harém; nebo se rozhodne pro zpětnou proměnu v samičku. Výhoda spočívá v tom, že pokud šance na vítězství v bitvě nebo na nalezení jiného harému nevypadají příliš slibně, nemusí menší sameček riskovat ztrátu harému a veškerého reprodukčního potenciálu a může pokračovat v reprodukci jako další samička ve skupině.
Tato sexuální flexibilita znamená, že když se potkají dvě dospělé ryby stejného pohlaví v podobné pozici, může kterákoli z nich změnit pohlaví a vytvořit kompletní pár – taková proměna trvá asi tři týdny. Stejně jako u nedospělých jedinců způsobí dosud nepochopený podnět u jedné ze dvou ryb, aby si získala dominanci, a tedy i růstovou výhodu. Pokud se setkají dva samci, agresor si udrží svůj samčí status; ostatní podřízené ryby změní pohlaví. Pokud se setkají dvě samičky, agresivní se změní na samce. To se stává pokaždé. A pokud se situace opravdu zkomplikuje, pak se tito malí šprýmaři uchýlí ke zcela mimořádnému řešení: zcela se pohlaví zřeknou.
Mohou se vrátit do stadia nedospělých jedinců s předchůdci obou gonád v pohotovosti. Grober tento trik objevil, když ve své laboratoři sledoval skupinu jedinců hlaváče modrupruhého v maratonu rychlého randění. Každý den představil nové skupině jednu rybu a zmátl přitom signály sociálního postavení. Je-li pozice nejasná, pak vymizí i sexuální život hlaváče modrupruhého, a tedy i příslušné orgány. Jak říká Grober: „Je zpátky v limbu.“ Jinými slovy, pohlaví těchto ryb je určeno buď vlivem dominance agresora, nebo rychlým prosazováním nadvlády nad méně agresivními jedinci na útesu. Při absenci jakéhokoli náznaku, jakou roli má hrát – zda dominu, nebo submisivní milenku – zaujme hlaváč vyčkávací postoj jako nedospělý jedinec. Jak vidno, variace na téma odstínu šedi.
Labilita ohledně pohlaví má svá rizika: pokud by hlaváč modrupruhý mohl měnit pohlaví tam či zpět, ve dne i v noci, stále, jen tak, bez ladu a skladu, nejspíš by to pro tento druh znamenalo zkázu – nikdo by pořádně nevěděl, kým vlastně je a co si má počít. I když tedy mohou hlaváči být, pokud jde o změnu pohlaví, mimořádně flexibilní, podřizují se přesně daným pravidlům. Řídí se přísnou a jasnou sociální konvencí: v podřízeném postavení hrají roli samiček; mají-li pochybnosti, vyčkají.
Ne všechny změny pohlaví v živočišné říši jsou součástí přirozeného životního cyklu daného druhu. U mnoha živočichů může sexuální chování jedince změnit přítomnost nebo nepřítomnost jiných druhů. Představte si, že by na vás měly takový vliv veverky na vaší zahradě – a čtěte dál.
Úryvok je z knihy:
Táto kniha prináša nesmierne pútavé a vtipné rozprávanie o neuveriteľne pestrých, pozoruhodných spôsoboch, ako sa rozmnožujú rôzne druhy živočíchov v moriach a oceánoch. Od takmer neviditeľných tvorčekov cez chobotnice, kraby, morské koníky, rozmanité druhy rýb až po veľryby. Hoci sú uvedené informácie podané naozaj originálne, jedná sa o výsledky najnovšieho vedeckého výskumu. Publikácia preto nielen hocikoho zaujme a pobaví, ale odborne obohatí každého milovníka prírody. A v neposlednom rade apeluje na ochranu morí a oceánov. V prírode objavíme skutočné novátorstvo, pokiaľ ide o sexuálny život. A kde inde hľadať ukážkovejšie prostredie než práve v oceáne. Napokon, tam to predsa všetko začalo. Sex pod hladinou väčšinou vôbec nepripomína bežný pohlavný styk. Výsledkom mnohomiliónového náročného boja o to, kto sa dokáže najproduktívnejšie rozmnožovať, sú podivuhodné výmysly prírody. Ak sa začítate do tohto obdivuhodného textu, budete žasnúť oveľa viac, ako pri čítaní erotického románu či sledovaní výstredného pornofilmu!
VIAC O KNIHE TU
